Hudební skupina, která sídlí na Dolní Bečvě, tvoří svým způsobem současný hudební folklór. Nejedná se tedy o tradiční folklórní seskupení muzikantů, jak by se na první pohled zdálo. Předmětem jejího zájmu nejsou již existující lidové písně, ale „lidové“ písně nové – vlastní. Zrcadlí se v nich radosti i trampoty života, tak, jak je vnímají a prožívají sami členové kapely. Hudebně jsou písně upravovány prostředky, které mají díky aktuálním hudebním vlivům autoři k dispozici. Texty písní jsou psány valašsky, přesněji tím, co z nářečí v údolí rožnovské Bečvy zbylo – se současným bečvanským přízvukem a občasným užitím některých pozapomenutých slov.
Z horní dolní a dál na jih
